Jak začít... nikdy bych nepomyslela, že budu hledat útěchu na těchto stránkách... Chtěla bych se s vámi podělit o můj příběh a zároveň poprosit lidi, kteří měli podobný osud, o radu. Je mi 20 let. Od 14 let jsem intenzivně ve vztazích. Měla jsem 2 partnery. První vztah trval 2 roky, druhý 4 roky.. Teď již vím, že to byla pouhá ztráta času.. Vztahy které neměli budoucnost a špetku pokory. Před rokem jsem poznala člověka, do kterého jsem se okamžitě zamilovala. Byla to láska na první pohled, naprostá souhra názorů.. Byl to vášnivý muzikant, optimistický, dobrosrdečný člověk, kterého jako bych znala celý můj život. Strašně jsme si rozuměli, strašně jsme se milovali. Bohužel mu bylo 40 let, ale i přes tak velký věkový rozdíl jsme byli dokonalý pár. Před měsícem jsme se nastěhovali do našeho společného bytu.. bylo to jako v pohádce. Byl strašně pracovitý, laskavý, strašně se o mě staral, abych konečně byla šťastná. Před 14 dny dostal infarkt a i přes velké bolesti šel na zábavu, kde odehrál koncert. Nepodařilo se mi ho přimět k tomu, aby šel k lékaři. Bohužel nejspíš nevěděl, že se jedná o tak závažnou věc.. poslední dny pouze zvracel, já se o něj starala s vědomím, že se jedná o virózu. Dva dny po koncertu se vše zhoršilo a já ho konečně přiměla k tomu, aby šel k lékaři.. Okamžitě ho převezli do Brna, kde po týdnu zemřel. Tímto pro ně skončil život. Přemýšlela jsem nad sebevraždou, ale vím, že už nikdy bych se s ním nesetkala.. Nemohu dál.. lidi jsou kolem mě, ale já nemám zájem.. počítám minuty, kdy skončí den a já budu moci vše zaspat. K tomu ještě studuju, nevím co mám dělat.. Život se mi zesypal.. Konečně jsem byla šťastná..první noc v našem novém bytě jsem se za něj modlila, ať ho pán Bůh opatruje... bohužel mě nevyslyšel..prosím lidi, kteří mají stejný osud již v tak brzkém věku o radu... jsem na pokraji sil... beru i antidepresiva, které bohužel nezabírají hned.. PROSÍM POMOŽTE
