OD svého dětství nemám štěstí v ničem sen který jsem měl definitivně skončil ale nejde o to co mě kdysi bavilo ale hlavně jak se lidé ke mě chovali nebo svině převlečený za kamarády nikdo se mě nikdy nezastal zkrátka je toho hodně co bych napsal ale nechce se mi tu rozepisovat můj život od prvního počátku. Jsem brán jako bych byl vzduch odpad Nicka a mám chcípnout. Měl jsem tátu který zemřel v roce 6.2.2020 což byla rána ale zatím mám ještě mámu o kterou se ještě nějak postarám pak mám bratra který je šťastně ženatý má dvě děti dvě ségry jedna z nich má také svou rodinu ta druhá je plnoletá třeba bude také mít rodinu což jim nepolezu jak se říká do zelí nechci být jim přítěží. Až nebude i máma na světě vyřídím co se dá od řádného pohřbu až po vyřízení jiných záležitostí až pak se zastřelím někde v lese nebo přivážu provaz kolem stromu sednu do auta okýnkem provleču druhý konec provazu udělám smyčku dám na krk nastartuji auto zařadím rychlost a rozjedu se což mi urve hlavu. Pohřeb se konat nikdy nebude protože ho nechci nikdo by tam stejně nešel a nikomu chybět nebudu. Snad mi pan Bůh odpustí a po své smrti se stanu alespoň noční můrou všech nepřátel kteří mi hodně ublížili.
