Vážený Vladimíre, dnes je to sice již 7 měsíců, kdy ve věku 77 let umřela moje maminka také na cévní mozkovou příhodu, ale pořád se s tím nemohu vyrovnat a vrací se mi to ve vlnách a pořád si vyčítám, co jsem mohl více udělat, věřil jsem, že zůstane naživu, že udělám stavební úpravy, budu se o ni starat, ale v den, kdy vypadalo, že se její stav z úplné apatie začíná zlepšovat, jsem večer přijel a našel ji na pokoji již mrtvou. Vím, co cítíte, vyjadřuji Vám takhle na dálku moji opravdovou úpřímnou lítosta soustrast, snažte se vzpomínat na to pěkné, co jste spolu zažili. Radilo by se dobře, ale sám mám velké problémy se s tím vyrovnat.
