Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Lucka
  (kontaktovat autora příběhu)
6. srpna 2012
díky moc!!
strašně mě drásá když na ulici vidím dva jak se objímají...říkám si proč oni můžou a já ne??vím,že bez Honzi nikdy nebudu kompletní...i my to měli tak jak píšete.každý jsme si toho zažili až dost a s Honzou přišlo světlo do tmy..já začala toužit žít,těšila jsem se na každé nové ráno,protože jsem věděla,že po jeho boku bude krásný..tolik jsem ho milovala miluju a milovat nikdy nepřestanu ale proč ta moje láska nestačila??proč ho nedokázala vyrvat smrti ze spárů??dala bych všechno na světě aby byl zpátky..vůbec se mi bez něj nechce jít dál..musela jsem mu slíbit,že se nezabiju..je to to jediný co mě tady na tom světě ještě drží..ta bolest je šílená,kdo nezažil,neumí si to představit ani v nejčernějším snu..vaše přítelkyně i můj Honza v našich srdcích žijou dál..a ikdyž jeho tělo jsem pohřbít musela ve svém srdci ho nepohřbím nikdy,tam bude vždy žít!!!Hodně síly na každý ten smutný a prazdný den!!!

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?