Spolu jsme vařili,uklízeli...bylo to moc fajn.a najednou je pryč..strašně to bolí,nevím jak žít dál...jen ležím.bez síly,chuti,smyslu,naděje..neumím si představit že už nikdy nepřijde,nikdy mě neobejme,nikdy mi nekoupí kytku,nikdy neřekne že jsem jeho milovaná holčička...místo abych nám vybírala dovolenou jsem mu musela vybrat rakev a místo na hřbitově...jak mám jít bez něj dál??vždyť jsem pohřbila kus sebe kus svého srdce...už nikdy nebudu kompletní..už budu sama..na všechno...od včera jsem oficiálně vdova a nemůžu to přijmout...nic z toho co se stalo..myslím že kdo to bude číst přesně ty pocity zná a bude mi rozumět víc než rodina která se strašně snaží...nejím,nespím...je to jako bych uvnitř měla žiravinu která mě cupuje na kousky...nechce se mi bez Honzi žít.Bojoval statečně.3 měsíce byl v nemocnici,netušili prý co mu je.měsíc od diagnostikování rakoviny odešel...zadala jsem i svůj mail.za každou reakci budu strašně vděčná,protože si přijdu sama...díky moc Lucka
