Věřím, že umírání je porodem, zrozením, do jiného života. Jako děťátko opouští lůno své maminky, kde znalo jen malý a málo barevný svět, zrodí se člověk smrtí do náruče už ne lidské, ale Boží - a setká se s ostatními. A jako v bříšku neznalo možnost chodit a pak chodilo, tak tady nepoznal možnost létat... a v bříšku znalo svět jen do červena a pak žaslo, kolik je tu barev...
Porod taky není pro děťátko snadná cesta, v tísni se tlačí tak dlouho ven - ale pak je v lepším světě, který na něj s Láskou čeká.
