Milá Miluše, Váš příběh se dost podobá tomu mému. Také jsme byli za manželem v nemocnici, jenže na rozdíl od toho Vašeho si můj manžel myslel, že má po operaci vyhráno, že bude žít. Měl tolik chuti žít. Loučili jsme se taky moc hezky, ale s tím, že je to jen na chvíli, že se vrátí domů. Tolik jsme se všichni těšili ... Jenže během 24 hodin naše naděje navždy skončily. To se stalo loni v září. Pořád se z toho nemohu dostat. Moje pocity jsou absolutně totožné s těmi Vašimi. Mám dva dospělé syny, jenže žijí jinde. ´Jsou mi přesto velkou oporou. Naše manželství bylo krásné, vždycky jsme si byli oporou, vždycky jsme byli ochotni jeden druhému pomoci, kompromis pro nás nebyl problém. Proto je to pro mě hrozně těžké. Drahá Miluše, budete-li mi chtít napsat, potěšíte mě.Habbibi
In reply to Před měsícem a půl mi odešel by Anonym (neověřeno)