Přidat komentář

Alesi, mne je sice mene let, ale rodinu take nemam, partnera bohuzel jiz take ne a mamka byla take pro me vse, navic ale jsem mely spolu tak trochy jiny vztah, spis jako dve sestry, nejlepsi zivotni kamosky a nejblizsi. Mamka moje byla oproti te vasi velmi mlada, prakticky jsem ji nevidela zestarnoout a zemrela zcela zdrava, jeste par vterin pred jejim umrtim jsme si spolu telefonovaly a domlouvaly se na spolecnem vikendu, kdy pujdeme si zabruslit na in-line nebo projet na horskem kole....maminka zemrela tragicky, behem jedine vteriny tu nebyla...take jsem se s tim dodnes nesrovnala, bolest je to nepopsatelna, prakticky permanentni utrpeni..ale i tak se snazim zit dal, snazim se delat neco co ma smysl, co me bude naplnovat, rada pomaham lidem, pecuji...tak jak jsem pecovala o ni (obrazne, protoze byla zcela zdrava, napr. kdyz jsem ji privezla darky z cest, z dovolene, myslela na jeji narozeniny apod. ) a ted mi to tak chybi....dovoluji si napsat, ze vim co asi prozivate kdyz vam maminka tak chybi, i kdyz vim, ze kazdy to ma trochu jinak ja tento termin sama nerada slychavam, nekdy se totiz stane, ze nekdo z lidi necitlive rekne neco ve smyslu 'vim presne jak se citis' a pritom smrt blizkeho, se kterou maji zkusenot neni vubec srovnatelna, naposledy mi jeden terapeut rekl, ze je taky smutny pokazde kdyz si vzpomene an to ze zemrel jeho oblibeny filmovy herec, tak to jsem se z takoveho srovnani pak dva dny doma lecila...preju vam hodne sil a brzo at potkate spriznenou dusi, at jste na to dost silny a ono se to casem stane, taky je dulezite si to prat :)