Milado, až dnes čtu tvoje další slova - a odpusť, za tvoji holčičku mě mrazí! Vyžeň si z hlavy myšlenky na to, že bys měla jít za miláčkem a holčičku tady nechat! Moje děti jsou dospělé - a přála bych ti vidět, jak MOC jim záleží na tom, abych tady i přes ten strašný smutek zůstala, když tatínek jim odešel. Prosím, prosím, nerouhej se a drž se svojí holčičky jako záchranného kruhu. Je to strašně těžké, existovat namísto radostného života s láskou, ale nesmíš utíkat. On ti tady toho malého andílka nechal, skrze ni posíláš svou lásku tam, kde je on...
In reply to tolik bolesti...tolik lásky by Anonym (neověřeno)