Dobrý podvečer, tak nějak si zvykám, že tady najdu pár slov od člověka, který ví... Víte, s těmi dětmi je to pro mě složité. Jednou mi jedna moudrá paní řekla, že můj problém je, že si neumím říct o pomoc. Uvědomila jsem si, že měla pravdu - život mě tak nějak učil (nebo jsem měla pocit), že musím všechno zvládnout. Teď najednou to zvládnout nejde, a já přitom neumím vyslat SOS. Takže jsem se rozdvojila - když jsem s dětmi nebo sourozenci, tak jakoby funguju, a jen za nimi zaklapnou dveře, padám znovu do hloubky...
In reply to Tak, tak mluvíte mi z duše. by Anonym (neověřeno)