Dobrý den, paní Marcelo, vidím, že jste dobrou duší těchto stránek, když při vlastní bolesti dovedete ještě řadě z nás vyjádřit účast... Lidé, kteří takovou bolest nezažili, by nás rádi předělali. Kdysi jsem četla trefnou metaforu - jako byste člověku, který přišel o nohu, řekli, to nic, proběhni se a bude to dobrý... Uvědomila jsem si, že mi pomáhá číst o tom, že je nám podobně těžko. Už si nepřipadám tak ztracená mezi lidmi, kteří nerozumí mé bolesti, když vím, že se s takovým nepochopením (i když třeba nevyjádřeným) setkávají i jiné vdovy.
In reply to Tak, tak mluvíte mi z duše. by Anonym (neověřeno)