Jsou to čtyři měsíce, co mi umřel taťka. Na rakovinu, měl metastáze v kostech, vytrpěl si hodně bolesti. Vrátila se mu po dvou letech, kdy mu ji zjistili v jícnu. Znovu s ní bojoval 8 měsíců, ale tentokrát marně. Posledních 14 dní strávil v nemocnici na kyslíku a opiátech. Naposledy jsem ho viděla pár hodin pře smrtí. Ještě se dokázal usmát na mou 8měsíční dceru. Byl hrozný zážitek, ale smiřuji se s tím, mám pro koho žít. Hůře je na tom má mamka. Ztratila manžela a maminku 10 dní po sobě. Její maminka měla něco jako Alzhaimera a mamka se o ní starala téměř do poslední chvilky. Až, když taťkův stav byl hodně vážný, dala ji do LDNky, kde po třech měsících zemřela. Mamka je na tom psychicky teď moc špatně a bez antidepresiv se neobejde. Hledám proto někoho, kdo prošel něčím podobným, aby se spolu mohli podělit o pocity, zkušenosti a možná našli nové spřízněné duše.
Děkuji. Pavla