Přidat komentář

Velmi a velmi, soucítím s Vámi a dokážu si představit, jaký zármutek, bolest v srdcí musíte nést. Nejhorší pro Vás určitě je , že Váš syn se Vám nesvěřil s ničím co ho trápí, jak se cítí. Potom rodiče mají i výčitky zda mu mohli nějak pomoci, a ptají se PROČ ? Můj syn také umřel ve věku 36- let, a také mi neřekl nikdy jaké má zdravotní problémy, ačkoliv stále pracoval a náhle ze dne na den dostal infarkt, kdy se mu zastavilo jeho drahé, milované srdíčko a po delší době kómatu zemřel v nemocnicí. Také jsem si vyčítal PROČ mně nic neřekl , o jeho zdravotních problémech. Zjistili, že má cukrovku, zánět plic a že mu odcházejí ledviny . Víte, moc a moc se trápím také , pláču denně, je to obrovské břemeno, ztratit nejmilovanější osobu. Proto vím, že pro Vás to musí být mnohem bolestivější, když se stále ptáte PROČ si zvolil dobrovolnou smrt a odejít z tohoto světa a snad si říkáte i , že za jeho odchod můžete Vy, ale tak to není, věřte mí. On měl své vlastní důvody, o kterých se nikomu nezmínil, bylo to jeho vlastní vnitřní rozhodnutí a něco nesl těžce co se v něm vnitřně odvíjelo. Nerozumíme kolikrát svým milovaným dětem, které nosí v sobě mnohdy traumata, vzpomínky, negativní pohled na svět, obavy ze zármutku rodičů, když by se jim otevřel, a podobně. Můj syn také mně tajil svá trápení zdravotní, aby mně nezarmoutil a náš život by se musel změnit od základu. Jenom Vám na závěr mohu říci, jsem s Vámi.