Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Elzbieta
28. března 2018
Taky mi umřel syn 17.11.2017. Mému milovanému Míšovi bylo 23 let. Byl nalezen oběšený v nedalekém lesíku blízko bydliště. Policie to uzavřela jako sebevraždu, ale nikdo tomu nechce věřit. Měl tolik plánů do budoucna, dobrou práci, hodně kamarádů, několik měsíců nepil, nikdy nefetoval. Prostě normální veselý skvělý kluk. Ráno byl v práci, večer se domlouval s kamarádem na kinu, ale už tam nedošel. Pro všechny to byl ŠOK. Mně se zhroutil svět. Tři měsíce jsem byla na neschopence. Odneslo to jak duševní tak i tělesné zdraví. Doslova jsem prošla peklem. Není dne, kdy nebrečím. Strašně se mi po něm stýská. Kdybych neměla další dvě děti, už bych tu nebyla, ale to jim nemůžu udělat. Už tu ztrátu bratra nesly velmi těžko. Nedávno mi kolegyně v práci vyprávěla, jak se jí narodila vnučka. Já si vzpomněla, jak se mi narodil Míša. Jako by to bylo včera a už tu není. Opět jsem se zhroutila. Ten čas tak strašně letí ale bolest nepřestává.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?