Milá Andreo, moc s vámi cítím, jsem také v situaci, kterou popisujete,já takénevím, co dál, alkohol, léky, myslela jsem i na odchod z tohoto světa,ale manžel mi říkal,že pokud si něco udělám, už se neuvidíme,to jediné mne tu drží, nic mne nezajímá, jen knihy na toto téma,manžel zemřel v nemocnici, kde si léččil průdušky, ale dostal agresivní virus zápalu plic, ještě večer jsme mluvili mobilem a druhý den dopoledne mi volali, abych přijela a tam se dověděla, že umírá, nevěřila jsem tomu a doufala...také úpocituji, že je se mnou a někdy si nevím s něčím rady a náhle se mi to podaří vyřešit, věřte tomu jsou tu s námi, také to tak cítím, musíme vydržet, moc vás zdravím, Majka
In reply to Dobrý den, normálně na nic by Anonym (neověřeno)