Přidat komentář

Dobrý den,
moc dobře vás chápu,mě taky zavraždil nějaký vrah mého milovaného syna Daniela,bylo mu 25let.V červenci 11 to bude 3 měsíce.Jsem na dně,nechci tomu stále věřit.Pocity se střídaj,smutek,bolest,nervy.Čekám až přijde nebo zavolá,napíše.Pak si to zas uvědomím a je mi zle.Není dne abych nebrečela a minuty abych na syna nemyslela.Syn byl slušný,pracovitý,spolehlivý,hodný nikdy nikomu ani slůvkem neublížil.Vše mi ho připomíná.Prosím Božíčka at mi sny vrátí a čekám stále na zázrak.Syn se rozhodl,že bude pracovat jako taxikář a šel jezdit do AAAtaxi,jezdil pouhý měsíc od 11.3. a 11.4. ho někdo zavraždil.střelil ho do hlavičky ze zadu tak se popravují mafiáni,ale né obyčejní lidé.Policie vraha nemá a to zabil ještě 2 taxikáře.Také jako vy spím v Synových věcech,stále koukám na fotky,čtu si co jsme si psali na fcb,skype a smsky.Dávám na fcb syna fotky i z dětství a dokonce mu píšu i když vím,že neodepíše.Píši mu,že ho miluju,že se mi stýská a tak.Posílám pusinky a srdíčka.Někdy si říkám to není pravda Dáda se mi vrátí,je to jen zlý sen,nějaká zkouška.Uklidnuji se,že je ted Dáda na lepším místě než je tu na zemi,ale po chvilce zas to samý trpím.Mám ho před očima,a co nechci tak se mi ukazuje jeho hlavička a zbran jak střelí to mi je hrozně.Modlím se a prosím Božíčka at mi syna vrátí a čekám na zázrak a stále nic.Opakuji si otázku PROČ,PROČ,PROČ???A není na ní odpověd.Asi se z toho zblázním.Mám ještě dceru 22 let jí bude.Taky je zdrcená,mluvíme o synovi stále,když se sejdem,bydlí s přítelem.Já děti celý život hlídám,volám,píšu stále jestli jsou v pořádku.Chráním před ostatníma a ted tohle nechápu,že jsem spala,když se to synovi stalo.Já mu říkala od začátku Dádo ty nemůžeš jezdit taxi rozčilovala jsem se,že jde.Syn byl hubený 55 kilo,říkala jsem mu to musí jezdit jen vysoký mohutný chlap a syn neboj já dám zloději všechno i auto,nikdo jsme netušili,že se zrovna objeví sériový vrah.A to nemůžu pochopit,že z tisíce taxikářů co jezdí i 30 let zrovna vraha naloží můj syn po měsíci ježdění.Když už nastoupil tak jsem říkala at bere lidi jen z drátu a né z ulice,ale bral,protože firma mu dávala málo zakázek.Já mu nic synovi nevyčítám,jen mě mrzí,že neposlechl a že jsem nebyla tvrdší,aby mě poslech.Měl družku a dcerku skoro 3letou tak mi říkal,já už jsem dospělý.Já mu,že vím,ale že pro mě bude dítě navždy.Také si vyčítám,že proč jsem nic netušila špatného nebo neřekla Dádovi udělej si dnes volno a něco nevymyslela proč si ho má udělat.Jestli jsem doma,v obchodě,v autobuse nebo kdekoliv tak brečím,když to na mě přijde.Bojím se lidí,stále po nich koukám a kdo mi nesedí si říkám třeba to je ten vrah.Nikdo nesmí zamnou stát to mi vadí.Navzdy budu mit Dadu v srdci i kdyz odeslo s nim i pul meho srdce a nikdy uz pro me nebude hezky den:Skoncil pro me zivot odchodem meho milovaneho syna:Drzte se vic vam nemohu poradit nevim si sama rady:Preskakuje mi klavesnice tak se omlouvam za konec meho psani:Jitka