Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Andrea
5. června 2012
Honzo, hleďte vzhůru! Je mi jasné, jak se cítíte. Takový je hold život. Nemyslete si, že mám radost z toho, co se Vám stalo, ale myslím, že i utrpení má v životě nějaký význam, to je osud - co se má stát, to se taky stane. A jste duchovně založený? No, trochu blbá otázka, když jste doktor (málo doktorů věří na duchovno), ale já věřím,že Vaši synové žijí na druhém břehu dál, jsou spolu, odpočívají a jsou spokojení. Duše je nesmrtelná, smrtelné je jen tělo. Prostě už svůj úkol v tomto životě splnili, vypršel jejich čas, a proto se to stalo. Nic není jen tak, to si pamatujte.
Já na duchovno věřím a Vy se po Vaší smrti s klukama opět uvidíte a budete zase spolu a šťastní, máte se na co těšit. Třeba spolu budete i v dalším životě, určitě jste spřízněné duše. Hlavně si život nijak nezkracujte, to nemá smysl, Váš čas ještě nepřišel a tak tu ještě musíte zůstat, přestože je to pro Vás hrozné, ale nic není tak černé. Vy musíte žít dál! Já Vám přeju hodně síly, jste určitě silný, zvládnete to!
A klidně udělejte klukům vzpomínku na dlouhacesta.cz, tedy pokud chcete.
Přeji hodně štěstí! Uvidíte, bude líp.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?