Četl jsem příspěvky vás všech a nechtěl jsem původně někomu sdělovat svůj smutek, ale musím přiznat skutečnost, že nejsem sám koho něco takového potkalo.
Můj syn Honzík 28 byl velmi zkušeným, co se týče motocyklů, vždyť je to vášeň celého mého a i jeho života. Odjel na Sardinii letos koncem léta se svými přáteli a báječně si to tam užíval. Bohužel při cestě domů mu osud nepřál divnou shodou okolností - autobus v protisměru, nepřehledné místo, nešťastná snaha odvrátit střet se obrátila proti němu a nevinně vyhlížející pád, který by většina z nás přežila, ukončil ve vteřině jeho život. Také jako zkušený motorkář to nemohu pochopit, když rychlost nebyla nijak vysoká. To co následovalo byl zlý sen včetně cesty na tak hezké místo pro jeho věci s povinností mu tam dát alespoň desku. Nemohu pokračovat v tom, co jsme spolu celý život prožívali. S manželkou máme ještě dceru, ta mi dává sílu tu káru táhnout dál. Vyžrali jsme si to opravdu do dna i s nedávno došlou lékařskou a policejní zprávou s kompletní fotodokumentací z nehody. Netušil jsem, jak nám to změní život a nikdy by mě nenapadlo, že budu jedním z takto postižených. Chtěl bych ho moc obejmout ...Johny byl jsi vlastně můj nejlepší kamarád a díky, žes tu byl. Díky všem za vyslyšení. MH
