Zítra to budou 2 nekonečné týdny, co mi zemřela sestra a vzácná přítelkyně v jedné osobě. Odjeli s přítelem na výlet na motorce a už se nevrátila...nepřežila nehodu. Před měsícem jsme spolu slavily narozeniny. Bylo jí pouhých 26 let...byla moc šťastná a celý život měla před sebou. Doposud tomu všemu nemůžu uvěřit. Jako bych byla ve zlém snu a stále čekám na to, až se probudím...chvílemi mi dochází, že to není zlý sen, ale zlá a krutá realita. Neskutečně mi chybí...celé rodině, přátelům.
Brala jsem jako samozřejmost, že je tady s námi a nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že by se jí mohlo něco takového stát. Stále se ptám "Proč????". Myslím si, že se nic neděje jen tak, vše má svoji příčinu a já se snažím přijít na to, z jakého důvodu ona odešla. Čekám na nějaké znamení, že je tady stále se mnou, že se setkáme ve snu...obejmu ji a řeknu vše, co jsem jí nestihla říct...
