Jsou to necelé 4 měs., co mi zemřela moje nejdražší maminka. Také mám strach z toho ,až jednou přijde ten čas a já budu muset podruhé od jejího odchodu její byt navštívit. Je to jedna z nejhorších věcí, protože jsem tam s ní (tatínka už nemám od 7 let) žila celý život a mám tam spoustu vzpomínek a nádherných zážitků s maminkou. Ani na to nechci pomyslet, vím, že až tam budu muset jít, celé utrpení z jejího odchodu se mi vrátí zase na začátek a dolehne na mě realita toho, že už tu se mnou NIKDY NEBUDE. To je to nejhorší pro člověka, který někoho tak moc miloval, jako já svou maminku.