Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Marcela
  (kontaktovat autora příběhu)
7. září 2015
Doprovázení

Dědeček

Dobrý den, potřebovala bych poradit. V naší domácosti žiji s rodiči a prarodiči. Prarodiče mají oba 84 let a oba jsou na tom zdravotně špatně. Babička se o sebe postará, ale zmáhá ji péče o dědu. Ten je dost nemocný, bere spoustu léků. Má angínu pektoris, parkinsona, těžkou artrozu kolen a další nemoci. Já i rodiče se o ně snažíme pečovat co nejvíce, ale přesto to nestačí. Chodíme do práce a po tu dobu je děda odkázán na péči babičky. Poslední 3 měsíce je čím dál apatyčtější a špatně mluví. Dokonce se před dvěma týdny pokusil spáchat sebevraždu. Snažím se ho psychicky podporovat v dobré náladě, ale nic nepomáhá. Ve svém životě byl velmi aktivní a nemůže se smířit se svým nynějším stavem. Jeho chování je určitě způsobeno i množstvím léků které bere. Minulý týden upadl a má problémy vůbec chodit. Projevují se u něj i známky demence. Ale proč zde píši. Rodiče zvažují že by jej dali do péče nějakého ústavu, jenže to si já nedovedu představit. Vím, že by to byla jeho smrt. Zvažuji teď, že bych odešla z práce a starala se o něj doma. To mi však rodiče zakazují. Nemyslí to špatně, oba prarodiče milují, ale už i otec s matkou jsou psychicky vyčerpáni. Mám teď dilema jestli odejít teprve po roce co jsem nastoupila do zaměstnání. Je mi 21 let, ale myslím si, že bych se o něj dokázala postarat. Potřebovala bych poradit jestli existují nějaké sociální dávky pro osoby pečující o nemocného a vaše další postřehy a rady okolo péče o nemocného.

Děkuji

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?