Nas dedecek se do LDN Bubenec dostal po operaci kycelniho kloubu s tim, ze tam bude rehabilitovat. Ale dny plynuly a zadne rehabilitace se nekonaly. Vysvetleni proc s nim nerehabilituji bylo, ze neni v tak dobrem stavu, aby mohl rehabilitovat. Ale to rozhodne nebyla pravda (coz nam potvrdili i lekari ze zarizeni kam se nam ho po velkych obtizich podarilo prevezt). Kdyz jsme si domluvili prevoz do jineho zarizeni zamestanci LDN Bubenec (predevsim pani Appeltova) se nam to snazili vsemozne znemoznit. A kdyz se nam to presto podarilo, napsali propousteci zpravu plnou nepravdivych udaju a na pojistovnu velmi lzive informace a diky tomu malem pojistovna rehabilitace v novem zarizeni nepovolila.
Po pouze 2-tydennim pobytu v LDN Bubenec se dedeckuv psychicky stav rapidne zhorsil, byl extremne dehidratovany, zanedbany, upoutany jen na luzko se zavedenou cevkou. Po prevozu do noveho zarizeni (rehabilitacni oddeleni Vrsovicke zdravotni), kde byl velmi mily a vscricny personal a 4x denne ruzne druhy rehabilitaci se jeho stav zacal velmi rychle zlepsovat jak po psychicke tak po fyzicke strance. Po 5-ti tydnech mame dedecka uz doma, kde se po celem byte dokaze pohybovat s choditkem, dojde si sam na zachod a jeho psychika je zas uz na velmi podobne dobre urovni jako pred operaci (je to uz opet ten vtipne ironicky mrzout a ne ustrasene litostive dite bez schopnosti premysleni). Pokud by se nam ho z Bubence ale nepodarilo dostat s nejvetsi pravdepodobnosti by tam pomalu, nedustojne a hlavne zbytecne umiral.
