Systém mi neumožnil více slov a tak pokračuji.
Matka chtěla jíst jen jogurty,tak jsem každý druhý den přinesla tašku různých jogurtů,nakupovala jsem krabice nutridrinků,přes matčino neustálé naříkání jsem ji masírovala ruce,nohy,tělo,cvičili jsme,naříkala u česání,mytí,zkrátka u všeho.Přesto všechno začalo přibírat,na boku mohla být už třeba hodinu až dvě,ne jako když jsem si ji vzala domů,po půl hodině měla rudý flek na boku a měla jsem strach,že ji kosti na bocích propíchnou kůži.Bylo to strašné období,ale to nejhorší teprve přišlo.Protože s matkou v DD nikdo necvičil,ani ji nedávali na vozíček,pouze ležela,začala mít problémy s tlustým střevem,s vyprazdňováním.Její zdraví bylo tak podlomené,lékař v nemocnici mě strašil,že by jí střevo mohlo prasknout,chtěli udělat operaci a vývod,to jsem odmítla,operaci by matka nepřežila,to nakonec napsali do zprávy,že pro vysoké riziko od operace ustoupeno.Co jsem se jí natahala na WC,aby se lépe vyprázdnila,v noci každou chvíli otáčela,přes den také.
Pak se stalo,že se matce chtěli podívat laparoskopicky do břicha.Matka od té doby naříkala,všichni to sváděli na psychické problémy,já při poslední hospitalizaci,kdy mi sociální pracovnice opět tvrdila,že mě matka,,trošičku vydírá",jsem odmítla vzít matku domů,protože i když mě matka trápila dost,tomuhle jsem už nevěřila.Byla tedy odvezena do vzdálené LDN,kde bylo místo na lůžku následné péče k doléčení a rehabilitaci.Tam matka 13 den zemřela.Její stav - jak jsem později zjistila -je od začátku primářkou LDN popisován jako špatný.Proč nás nekontaktovala soc.pracovnice,že matka péči na lůžku následné péče nemůže čerpat pro špatný zdravotní stav,abychom společně našli pro matku vhodné zařízení?Byla přes 70 km daleko,nemám auto,byly prázdniny,dovolené,neměl mě kdo vozit za matkou a pak,soc,pracovnice z nemocnice mě ujištovala,že nemusím mít strach o matku,že LDN funguje dobře,že se o ni dobře postarají,tedy jsem jí věřila.Dnes se tluču do hlavy,ale to obrovské fyzické a psychické vyčerpání nikomu nepřeju.Po rozvodu jsem se stěhovala- nábytek z 4+1 + další věci do garáže,když matka chtěla ode mne pryč,zařídit a odstěhovat jí,prodat plno věcí,koupila jsem malý byt k totální rekonstrukci,zařídit plno věcí,pak matka z DD 3x v nemocnici,denně jsem za ní jezdila,pak jsem se stěhovala do malého bytu,mezitím běhala z balíkama na poštu z prodanými věcmi a nakonec vyčerpaná po 2 stěhováních v jednom roce po tom všem maratonu jsem si vzala zuboženou matku domů,bylo to strašné období,na všechno jsem byla sama a nikdo nám nechtěl pomoct,i záchranka přivezla matku domů za hodinu,že prý jí nic není,i když naříkala.Všechno to byla hrůza a zlý sen,a já jsem byla tak strašně vyčerpaná,že jsem neměla sílu,abych tu mámu uchránila..................
