Pridavam se k vam vsem,ktere opustil vas milovany clovek.Mne 5.2.2010umrela moje nejbajecnejsi mama.Je mi smutno,vse me boli a porad ji vidim pred ocima.I ona bojovala s tou prokletou nemoci.Slibovali jsme ji,ze se z toho dostane,ze je silna zena plna optimismu,viry a lidi kteri ji moc miluji.Shanela jsem vsude informace o teto nemoci a jejim leceni.I ja se dala na alternativni medicinu.Zdalo se,ze se vse pozastavilo a mamka se mohla dal smat a radovala se,ze muze dale zit a dychat.Bala se smrti,ale my ji rikali,ze ma jeste mnoho casu na to ,aby se zabyvala temito vecmi.Modlila jsem se,aby nam tu zustalo jeste dlouho.Buh mi dal dar-narodila se nam zdrava holcicka,ale on si od nas dar vzal,moji maminku.Nedovedu si zivot bez ni predstavit,moc mi pomaha ma dceruska,ale kdyz ji koukam do ocenek,vidim maminku,ktera se radovala z toho,ze ji jeste uvidela.Kdyz si s ni vypravela,mala se smala a mamka plakala,tusila,ze uz tu nebude dlouho.V nemocnici rikala doktorovi,ze budou bojovat a hladila ho po ruce.Ja bohuzel byla od ni daleko,ale kazdy den jsem ji volala a doufala,modlila se,ze z te naruce smrti utece.Ale ta ji nepustila.Mamince jsem chtela rici,ze ji dekuji za vse,za zivot,ktery mi dala,jak se o me starala,jak me podporovala a chtela se ji omluvit,jak jsem byla k ni obcas drza a neposlouchala ji.Do ouska uz ji to nereknu a ruce ji uz nepohladim,ale modlit se za ni neprestanu a preji si,abychom se v budoucnu v nebicku setkali.
In reply to Milá Ilono,mám stejnou bolest by Anonym (neověřeno)