1.září mi zemřela maminka, bylo jí 83 let a 7 měsíců,ano byl to požehnaný věk, ale bolest je stejně velká. Přejeme jí, že u že u Pána, ale moc nás mrzí způsob odchodu. Pečovala jsem o ní více než 4 roky. Dva měsíce před smrtí se stav hodně zhoršil, ale snažili jsme se jí mít doma, aby cítila naši lásku. Bohužel jsem neodhadla situaci poslední den, kdy maminka začala silně zvracet a po 1.30 minut jsem přivolala rychlou. To co se pak dělo, bych nejraději vymazala ze svého života.40 minut jsme čekali na přichod lékařky, kéž by vůbec nepřišla (nebyla střízlivá), maminku neprohlídla, pak se rozhodla na základě asi dokumentace o hospitalizaci. S maminkou jsem zůstala ještě dvě hodiny. Zvracení pomalu ustávalo, tak se sestra na oddělení rozhodla, že už tam nemáme co dělat(paní doktorka se vůbec neukázala) a prachsprostě nás vyhnala. To byl poslední okamžik,kdy jsem viděla svou maminku živou.Maminku mi to už nevrátí, jen prosím nedávejte nikoho blízkého do teplické nemocnice.
