Moje maminka mi ted umira na rakovinu. Nevim, kdy smrt nastane, ale vim, ze je blizko. Strasne to boli. Nejhorsi je, ze clovek ani uz nemuze plakat, ani nijak jinak ventilovat svou bolest a hlavne nemuze nic udelat - nemuze uzdravit maminku ani jeji smrt oddalit. Mame maminku doma, snazim se ze vsech sil byt s ni a byt ji oporou v poslednich chvilich zivota, i kdyz sama uz nemam silu temer zadnou. Jsem uz dost stara, mam 31 let, a prece se nedokazu s blizici se smrti maminky vyrovnat.(Co maji delat deti, kterym maminka odejde, uz jsem prece dospely clovek, a presto me to drti..) Mam kolem sebe hodne a obetave lidi, kteri mi pomahaji s osetrovanim a take me podporuji modlitbou. Jsem verici a vim, ze Buh je nekonecne milosrdny a maminku si k sobe vezme do nebe, kde se znovu vsichni shledame a budeme spolu na veky. Tento pozemsky zivot je kratky a my budeme spolu - na veky. Jenomze moje vira me neuchrani te hrozne bolesti, kterou nad blizicim se odchodem maminky prozivam. Prosim Boha, aby On sam me potesil v me bolesti a v mem hlubokem zalu a aby uzdravil ranu, kterou si po smrti maminky ponesu v srdci.
Nemam zadny konretni dotaz. Jen prosim, kdo si muj prispevek prectete, myslete na nas. Predem moc dekuji.