Dobrý den , nevím jestli chodíte ,ještě na tyto stránky , napsal jste to výstižně , přesně ze srdíčka , jak to asi cítí každý ,kdo ztratí milovanou osobu.
I mne to potkalo 30.7.09 mi náhle zemřel manžel , který i když měl 5let do důchodu žil aktivně , měli jsme plány -cestovali ,radovali se z dětí , z vnoučat a najednou nic . Mám ve svém srdci prázdno , cítim se hrozně stará ,opuštěná , bez další chuti do života.Máme hodné děti , které se mi snaží pomoci ,ale ví ,že prožívají přesně to samé co já.Nedá se popsat to co člověk prožívá, co cítí a nikdo nepochopí, jaké to je ,dokud neprožije to samé na vlastní kůži. Najednou jakoby zkončil i můj život. Vadí mi pohledy ostatních ,otazky, na které musím odpovídat. Kolotoč na úřadech ,kde nic moc neví a posílají vás sem ,tam............. chtěla bych vědět zda toto utrpení někdy zkončí ? Eva
