Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Marcela
  (kontaktovat autora příběhu)
23. ledna 2013
Přeji hezký den Jirko četla sem Váš příspěvek o tatínkovi, a měla sem slzy v očích, dělám ve zdravotnictví, a máme tam taky hospic.ale tohle sem tedy nikdy neslyšela, v dnešní době je to vše o lidech někdo má tuhle práci jako poslání, a někdo zase jako nutnost, ale rozhodně by tyhle sestřičky neměli dělat v nemocnici, ale radši někde ve fabrice tam nemusí komunikovat z návštěvami,a za svoje chování by se měli stydět, přála bych jim stejný osud, aby poznali jaký to je když mu onemocní rodiče, a oni i když v tom dělají budou bezmocný a v tu těžkou chvíly se k nim někdo zachová přesně tak jako oni k Vám, já mám svojí práci ráda, a slíbila sem babičce než mi zemřela že se budu starat o lidi, a že s nimi nebudu zacházet jako ty co se starali o babičku že na ní otvíraly okno aby nakonec měla zápal plic a zemřela, tahle práce není pro všechny jen pro ty kteří mají srdce, a já pro ty staroušky moc ráda vše co si přejí udělám, pak můžu být klidná a mít dobrý pocit z toho že sem pro ně mohla něco udělat, je to jako když příjdete do obchodu a tam stojí prodavačka která se ani neusměje a jen na Vás skoro zakřičí jako gestapo co chcete?takový člověk tam taky nemá s prominutím co dělat, vše je o lidech v dnešní době si člověk neváží lidí který miluje natož obyčejného člověka, je to smutný, ale prostě tak to je, opatrujte se Marcela.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?