V současnosti prožíváme loučení s mojí milovanou a statečnou ženou. Po roce trápení s marnou paliativní léčbou ,jsem to s péčí přestal doma zvládat a bylo mi jasné, že ji nedokážu sám splnit co jsem slíbil ,aby nebyly bolesti. Po převozu do Hospice sv. Štěpána v Litoměřicích nastal obrat ze dne na den. Litovali jsme že jsme tam nenastoupili o měsíc dříve. Říkám tomu hospic snů. Konec bolestí, lidský a citlivý přístup, komfort ( vlastní pokoj), profesionalita, lidskost a mohl bych pokračovat .... to snad ani nejsem v Česku. Po zkušenostech z nemocnic, kde se léčí, zde se opravdu pomáhá a to i nám blízkým. Můžeme být s mojí ženou spolu ( přistýlka ), pomáhat sestrám s péčí, povídat si a užívat si intenzivně a v klidu bezestrachu a v lidské důstojnosti cenné poslední chvilky. Co více si smrtelník může přát. Strašné je, že v nemocnicích jakoby léčí ( spíš týrají terminálně nemocné ) jsou na to zařízeni a ti neví, že (za 185 Kč denně!!) mohou odcházet s láskou blízkých , v klidu a bez trápení.
