Milá Micheaelo,
mám podobný názor jako Vy, tedy že to nejlepší, co jsem mohla s celou rodinou udělat pro tatínka (52) v jeho posledních dnech, bylo vzít ho domů, aby zůstal v prostředí, které znal, vybudoval a měl rád. Domnívám se, že většina lidí může zajistit potřebnou péči umírajícímu i v rodinném prostředí - maminka si vzala dovolenou, měli jsme přes lékaře zajištěnou potřebnou ošetřovatelskou péči, já jsem střídala maminku v noci a přes den chodila do práce. Jakkoli poslední okamžiky nebyly nijak jednoduché, jsem za ně dnes velmi vděčná a hlavně mohu žít s pocitem, že tatínek zemřel doma, obklopen námi. Můj dík patří i panu doktoru Kabelkovi, s kterým jsem byla celou dobu v kontaktu.
