Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Marie
  (kontaktovat autora příběhu)
22. ledna 2019
Dobrý den. Dnes je to týden co mi zemřela maminka. Šlo to strašně rychle 10. prosince ji našli nález a 15. ledna večer zemřela. Měsíc jsme chodili po vyšetřeních, dá se říct, že se nic neprokázalo. Prý pokud tam něco je tak je to mimo zobrazovací techniku. Maminka byla celou dobu celkem v pohodě až po posledním vyšetření 4.ledna se necítila dobře. Pořád doufala, že se jí zas uleví. Jenže já se nemohla dívat na to jak trpí tak jsem jí další den zavolala záchranku. V nemocnici pak zjistili neprůchodnost střev. Následovala víc já čtyřhodinová operace. Tu ještě maminka zvládla. Ležela pak na ARU. Jenže něco bylo pořád špatně. Když ji začali dávat tekutiny pořád zvracela. Po 6 dnech nová akutní operace... a to už srdíčko nevydrželo. Pořád si říkám, že jsem tu sanitku neměla volat, vždyť co to s ní v týdnu nemocnici udělali. Pořád ji vidím jak tam měla žízeň. Chodila jsem za ní každý den, jen ten poslední jsem se k ní nedostala. Byla zrovna na sále, prý mám přijít druhý den. Jenže večer mi volali, že zemřela. Pořád tomu nemůžu uvěřit, že už ji nikdy neuvidím, že nepřijde, že nemám komu zavolat. Byla mým jediným blízkým člověkem. Tatínek zemřel před 20lety také na rakovinu. Je to opravdu strašné. Nevím jak se s tou ztrátou vyrovnat.

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?