Dobrý večer Jani,
To co píšete,jak bych pociťoval já.Jste moc mladá,musí být to pro vás těžké ,ikdyž mne je 33 let..Doufám,že se snažíte myslet na to hezké,vzpomínky jsou encore k čemu utíkali ,když je mi moc úzkou a hlavně se dívat na její fotky mi kupodivu vrácí krásné vzpomínky.Moje maminka mi odešla tento rok v únoru,19.2 a bylo jí 62 let
Moje kámoška,moje drbna,láskyplná a pečující maminka.Byla nemocná,ale všichni jsme doufali že i tady ta chemoterapie ji pomůže,bohužel její tělo na další chemu už nereagovalo.
V nemocnici nastoupila 30 ledna a 19.2 odešla .Ziju 10 000 km daleko a rozjel se za ní 8 února ,dodneška si vyčítam ze jsem neprijel dříve.Bohuzel v únoru ještě navíc byly chřipky a zákaz návštěv ,musel jsem chodit za mamkou načerno ,kde mne poustela noční služba..
Komunikovala,dokonce seděla a 17 .2 se její stav zhoršil a když jsem přišel nevěřil jsem svým očím -nemohla se ani napít a měla velké bolesti...18.2 už nekomunikovala vůbec a když jsem tam přišel a viděl jí,zhroutil se mi svět a viděl jí jaké měla bolesti,bylo pro mně hrozné.Druhý den mi volali v 6 ráno a 6 15 jsem byl už její postele a loučil se sní...Byla to moje sluníčko a asi jediná opravdová zemsv mém životě...Vzpomínky mi zůstanou ,je to už 7 měsíců ,bolí to stejně,ikdyž už méně pláču,ale svíčku zapaluji docela často .
Její dárečky,srdíčka ,retizky opatruji jako oko v hlavě...
In reply to Dobrý den, dnes je to přesně by Anonym (neověřeno)