Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

Jana
  (kontaktovat autora příběhu)
29. června 2018
Dobrý den, dnes je to přesně měsíc, co mi náhle odešla maminka.. v polovině května jsem s ní slavila 56 narozeniny. Bylo to strašně rychlé, nestihla jsem s ní ani v nemocnici mluvit, protože jí hned navodili umělý spánek. Dostala těžký infarkt, přelet vrtulníkem do FN Hradec Králové, který zvládla, kde podstoupila těžkou operaci srdce, zvládla i výměnu chlopně, kterou infarkt poškodil, ale srdíčko na sále už prostě nenastartovali... Nemůžu uvěřit tomu, že už tu není, že nebudu mít komu zavolat, když budu potřebovat, že jí už nikdy neuslyším, že tohle je vlastně finální. Když jsem zařizovala pohřeb, byla nějaká "naděje", že vlastně ještě "něco'" bude, že jí tam ještě uvidím, ale co teď.. Teď už nic není.. Zůstala jsem ve svých 21 letech sama. Pořád jí vidím v nemocnici na tom oddělení mimotělního oběhu.. Věřila jsem tomu, že s ní budu aspoň ještě mluvit, že jí řeknu vše, co jsem jí říct nestihla.. :-( Ale nic jsem nestihla...

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?