To je opravdu těžké. Já nemohu čekat jen na to až odejdu. Je mi teprve 22. Můj život teprve začne...až začnu pracovat. Ale bez mámy.:( Chuť k životu, co jsem ztratila před 2ma lety velmi pomalu získávám zpět, ale je to boj. Ta frustrace, prázdnota, zlost na všechno a na všechny, agrese, co ve mně je...mám pocit, že najednou o svůj život musím hodně bojovat a hodně lidem tím ubližuju, ale zůstala jsem tu bez své rádkyně a musím si poradit sama. Všem vřele doporučuji knihu Dcery bez matek nebo knihu Matky bez matek. Ta první je moje bible, tu druhou si přečtu až sama budu mít jednou děti nebo se na ně budu chystat. Nedovedu si představit mít děti, když tu nemám mámu. Je to fakt divné. Jsem schopna se sotva postarat sama o sebe. Ty deprese občas jsou strašné - hlavně přes zimu. Držte se! Pokud je to někdo, komu odešel rodič takto brzy jako mně, napište mi sem, budeme lépe rozumět tomu, čím procházíme - společně. V každém věku je to totiž lehce jiné (si myslím)...i když pokaždé strašné.
In reply to dobrý deň Lenka, musím by Anonym (neověřeno)