Přidat komentář

Milá Barčo,
moc s tebou soucítím a vím, jak se cítíš. Dnes jsem pochovala svého tatínka, kterého nám vzala rakovina.
Bylo mu pouze 62 let. Zemřel ve velkých bolestech 2 měsíce od vyřčení této hrozné diagnózy. Bojovali jsme skoro do poslední chvíle. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Máme se sestrou opravdu malé děti a je nám tak líto, že už nebudou mít šanci s ním vyrůstat. Vím, že musím zůstat silná pro svou dvouletou holčičku a svojí maminku, ale večery nezvládám potají brečím nad tím pocitem bezmoci a ztráty.
Mohu ti jen říci pro útěchu, že duše našich milovaných jsou tu s námi dále. Loni mně jeden nezodpovědný řidič zabil milovanou babičku, která pro mě byla vším. Nebyla jsem v podstatě věřící, spíše životní realistka. Po měsíci obrovského nezvladatelného smutku a pláče jsem dostala na krátký čas dar cítit duše/energie z druhé strany. Přišla za mnou i má babička několikrát, viděla jsem její auru, když jsme její urnu ukládali do hrobu. Jsou to nezapomenutelné zážitky a změnilo to naprosto moje vnímání na tomto světě.
Moc ti přeji, abys tu šanci na setkání dostala také.
Přeji tobě i ostatním v naší situaci, abychom se zase brzo mohli upřímně radovat ze života.
Martina