Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Debora
19. června 2014
Milá Angel,

moje maminka také byla onkologickým pacientem, jednoho dne, když jsme přijeli domů, ležela na zemi. Měla samé modřiny a nic nám neřekla. Taťka zavolal sanitku, aby jí zkontrolovali, zda nemá nic zlomeného či vnitřně nekrvácí, protože od maminky jsme se nic nedozvěděli, tak jsme měli obavy. Hned přijeli a odvezli ji do nemocnice. Druhý den taťkovi řekli, že všechny rentgeny dopadly dobře a že ji tam nechtějí, že "zabírá lůžko". Vypadalo to, že další den nám ji dovezou domů. Ale nevolali, taťka tam šel a řekli mu, že mamince selhávají ledviny. A další den ráno v šest hodin volali, že zemřela. Že jí selhaly ledviny a plíce. Já to dodnes nechápu, proč se to stalo, ještě před měsícem byla na rentgenu plic a měla vše v pořádku...pár dní, než zemřela, málo jedla a pila, skoro pořád spala...zařídili jsme jí nutridrinky...poslali jsme mamčiné zprávy jednomu lékaři a ten se vyjádřil, že to není tak hrozivé...chtěl ji dostat do toho protonového centra...a ona mi za pár dní zemřela..pro mě tak náhle a nečekaně..a měla jsem tolik naděje, že zase bude dobře...jinak mám taky starší sourozence, jeden je starší o 12 a druhý o 15 let, mají své rodiny..já žila vždy s maminkou a s tatínkem...s maminkou jsem teď několik měsíců spala, koupala ji atd. ...pořád se mi nechce věřit, že už tu není...vždyť nedávno mi ještě radila, mluvily jsme spolu..a najednou mi zemře...mám oporu v taťkovi a v příteli, ale nechci je moc zatěžovat...taťkovi před dvěma měsíci zemřel taťka a teď manželka...má to taky dost těžké...

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?