Přidat komentář

Milá rikino,
napsala jste to pěkně, maminka Vás určitě měla moc ráda a je na Vás pyšná. Já bydlím velmi daleko od rodného domova, takže na hřbitov chodím jen jednou za dva měsíce, popravdě mně to nedělá dobře tam chodit. Maminka byla člověk jako já, že si myslím, že neměla ráda symboliku hrobů, křížů a hřbitovů a studené hlíny a děsilo ji to tak, jako mě. Souhlasím s Vámi s tou kremací, ale ať se rozhodne člověk pro cokoliv, v prvé řadě už má zesnulému dopřát klid a nelitovat toho a nesnažit se mít výčitky a třeba litovat, proč ho raději nepochoval klasicky apod. Je mi líto, že jsme se s maminkou nikdy o smrti nebavily, tudíž jsme nikdo netušily, co by chtěla a učinily jsme špatné rozhodnutí, které nelze vrátit. Ale v prvé řadě by maminka chtěla klid a ať přestanou rodinné hádky, co se udělalo špatně apod. Také jsem zaneprázdněná a jsem za to velmi velmi ráda, protože jinak by mi vše lezlo moc na mozek. Mám dny kdy je mi fajn a dny, kdy mě dokáže rozbrečet a vytočit cokoliv. Život jde sice dál, ale mamka stmelovala naši rodinu a bez ní se rodina rozpadá. To mě velmi trápí. Ale musím se konečně začít soustředit na svůj život a naučit se některé věci vypouštět, protože mě ještě teprve všechno čeká. Těším se jednou na děti, po všech těch událostech budu ráda, když dětí bude víc a těším se, až si vytvořím svou vlastní rodinu. Děti jsou to nejkrásnější na světě!!! Rikino držte se, všichni se musíme držet a dělejte si radost a řiďte se tak jako já tím, co by asi chtěla Vaše maminka, a veďte podle ní svůj život a bude na Vás pyšná.