Dnes je to 12 dní, co zemřela moje maminka, pořád to nemůžu pochopit a ptám se proč? Pořád přemýšlím nad tím, kdyby jsme třeba udělali něco jinak, mohla tu být...vím, že s tím už nic neudělám, nevrátím čas, ale tak to bolí...když se mamince objevil nějaký nádor, vždy byl maličký a po nějaké době léčby se zmenšoval...byla jsem plná naděje, že to maminka zvládne i teď, když to zvládala i dřív...snažila jsem se, aby jedla hodně zásadité stravy, aby nebyla překyselená, vyzkoušeli jsme i tvarohy s lněným olejem dle Budwig...užívala i Ovosan...a stejně to bylo k ničemu...i když taťka říká, že to nemůžeme vědět, že jsme jí tím třeba život prodloužili...jenže já jsem chtěla, aby žila, aby tu byla se mnou...teď tady čtu v nějakých příspěvcích, že je účinná léčba vodíkem, že buňky alkalizuje, že nádory se zmenšují a i metastáze...jak to, že nám o tom nikdo neřekl???? Nikdo nám to nenabídl?? Chjooo....je mi tak smutno...pořád myslím na to, že tu mohla být...nechápu, proč celý život platíme zdravotní pojištění, když je pak potřeba, stejně nikdo pořádně nepomůže :-(
