Přesně jak říkáš, byli lidé, kteří mě i mile překvapili - netušili, jen viděli, že mi není dobře, přišli a řekli: Vidím, že se něco děje, kdybys cokoli potřebovala, i se jenom vypovídat, jsem tu pro Tebe. A to byla ta opravdová pomoc. Ne jako od ostatních, kteří se mi za každou cenu "snažili" pomoc a pak byli dotčený, když jsem jim o tuhle pomoc nestála. Paradoxně by mi nejvíc pomohli, kdyby mi pomáhat přestali. Stačilo jen milý slovo a říct, kdyby něco přijď a nechat mě být a chovat se normálně dál.
Jinak, klobouk dolů, musíš být neskutečně silný člověk, když sis prošel talika bolestmi...Máš můj obdiv.
In reply to Ahoj Simono, by Anonym (neověřeno)