Simčo,upřímnou soustrast.Stejně,jak píšou ostatní,tady všichni víme,jak ti je,všichni jsme to zažili a zažíváme.Ten,kdo to nezažil,nemá páru,co prožíváme a jak moc nás nemoc a smrt maminek a otců změnila.Nikdy už nic nebude jako dřív...,ani my.Nepokoušej se jim Simčo nic vysvětlovat,je to zbytečný a marný.Já mám dvě sestry a bráchu,všichni jsme s mamkou byli od začátku nemoci až do konce,jen s nima o tom můžu mluvit,jen oni"ví".Ani s přítelem už se po marných pokusech nesnažím na tohle téma zavést řeč,on má oba rodiče a jeho názory jsou na poblití.V jiných věcech si rozumíme a je hodný.Simčo,drž se,mě mamka zemřela před 3 roky,teď 18.května to budou 3 roky.A pořád jsem občas smutná,hrozně mi chybí a nikdy se s její smrtí nesmířím,vždycky to bude bolet.Když nebudeš vědět,s kým se podělit o to,jak ti je,napiš sem,my tě chápeme a jsme s tebou.Hodně sil..
In reply to Bohužel i já jsem se před by Anonym (neověřeno)