Tak včera jsme urnu s mamkou uložili do rodinné hrobky a poté uspořádali menší smuteční hostinu.
Maminka zemřela 14.4, ale ten žal vůbec nepolevuje, ba naopak u mě roste. Celý život jsme žili v jednom domě a největší psychyckou podporu jsem vždy čerpal především od mamky.
Maminka se mi stále zjevuje, říkám si tady byla její židle, postel, její místo. Ta prázdnota je strašná. Stále nemohu uvěřit, že už nikdy. Já jsem stratil s mámou všechno.
