Ahoj Madlo,přijmi ode mne upřímnou soustrast, vím,jak moc to bolí a ještě dlouho bolet bude, musíš být silná i když já se o to snažím už přes rok, ale popravdě je to stále horší,hlavně teď na jaře, všechno kvete, stromky co maminka sázela, dívám se na ně a myslím na maminku,vidím ji, jak sedí na lavičce a raduje se z jara.Přeji ti hodně sil, máš chlapečka a pro něj musíš žít.
In reply to v sobotu ráno odečla navždy by Anonym (neověřeno)