Ahoj Heleno.Taky často myslím na to,jak fajn by bylo bejt zas malým bezstarostným dítětem,který nemělo o smrti a týhle zasraný nemoci ani ponětí.Moje mamka tu v květnu nebude už 3 roky a já pořád cítím,jak voněla.Naštěstí už ji v myšlenkách a vzpomínkách nevídám zbědovanou tou hnusnou nemocí.Helí,moje mamka zemřela během tří měsíců a neměla žádnou šanci to přežít.Pro mě je nejhorší vědomí,co musela prožívat v sobě,jakou bolest a beznaděj,jak se člověk může smířit s tím,že umírá?Dodnes vidím,jak mamku ta nemoc fyzicky dokázala během tý chvíle změnit.Z veselý ženský dokázala během 14 dnů udělat šedivou schránku s vyhaslýma očima.Zemřela mi před očima a věřte,že to pro nás všechny byla úleva,hrozně trpěla a smrt byla vysvobozením.Ale já se nikdy nevyrovnám s tím,že odešla.
In reply to Ahoj, pročítám vaše příspěvky by Anonym (neověřeno)