Všechny zdravím, i já mám tu strašnou zkušenost kdy mě opustila má máma po těžké nemoci, starala jsem se o ní až do jejího konce. Jsem vděčná za to,že jsem jí mohla říct vše co jsem chtěla,ale ta prázdnota co po ní zůstala je hrozná. Je to teprve 2 týdny a dochází mi čím dál víc jak bude vše už jiné. Naštěstí mám malé děti,které mi pomáhají a musím normálně fungovat,ale stejně se člověk cítí strašně sám. Nečetli jste náhodou nějaké knihy např. život po životě apod.co by jste mohli doporučit, co vám třeba aspoň trochu pomohlo? Jinak je fajn,že se tady člověk může vypsat, protože jen málo lidí chápe jak se člověk cítí a spousta lidí si myslí,že když je po pohřbu,tak že člověk má to nejhorší za sebou.
