Všichni tu píší o nespokojenosti s lékařskou péči, tak docela souhlasím. Máma za ty tři roky vystřídala několik nemocnic, několik lékařů. A dodnes mám spoustu věcí nevyjasněných. Hned jak maminka zemřela, tak jsem se v tom dost pitvala a přemýšlela, kde se stala chyba, když lékařka tvrdila, že už je zdravá, a pak najednou šla na kontrolu a měla to všude. Z vlastní zkušenosti vím, že je lepší se v tom nepitvat. Někdo tvrdí, že každý člověk má svou svíčku, která hoří a prostě když má zemřít, tak zemře. Já si zase myslím, že člověk je schopen spoustu nemocem zabránit, když se bude řídit filosofiíí z knihy Miluj svůj život. Například rakovinu způsobuje nahromaděný stres, zloba, obrovský celoživotní smutek. A to na mou maminku sedí.Bohužel. Kéž bych to dřív věděla a dokázala jí pomoct. Když už se ta nemoc objeví, tak je většinou pozdě. Dlouho jsem si říkala, že rakovina je vetřelec a hnusná hnusná věc, ale ne, vytváří jí samo tělo, jsou to naše buňky jen jiné a snaží se nás zabít, protože něco děláme ve svém životě sakra blbě. Nechci nikomu vnucovat své názory, ale já se začnu řídit svými pocity a začnu žít co nejlépe, nehuntovat se, neubližovat si a umět odpouštět. V podstatě duchovní cestu vidím jako jedinou možnost, jak se nezbláznit a smířit se se životem. Jóga, meditace, zdravá strava, esoterická četba......to mě uklidňuje.
