Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Michaela
  (kontaktovat autora příběhu)
7. ledna 2014
Misho, ale já to vím,že to musíme zvládnout, ale kde sakra pořád čerpat energii:-(
Nějak jedu na doraz, vždy jsem byla samotářka ale teď už jsem jen sama.
Jsem jak malé dítě a to už je mi 34 let, chtěla bych se chytit mamčiné sukně a jen se pevně držet. A přitom jsem teď máma já, já musím foukat bolístka,uklidňovat, utírat slzy....ale co já, kdo mě pohladí a řekne....Michalko neboj...to bude zase dobré!!!!

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?