Přidat komentář

Reagujete na příspěvek

In reply to by Anonym (neověřeno)

Libuše
23. prosince 2013
mamka
Michaelo, přeji upřímnou soustrast, vím, jak ti je. Mně zemřel v 53 letech náhle tatíínek,nečekaně, za měsíc jsem porodila dceru. Je touž 34 let, ale živě si to pamatuji, kudy jsem chodila, tekly mi slzy, nemohla jsem ani mluvit. Ale přebolelo to. Dnes na tatínka stále vzpomínám, každý den, ale na dobré příhody. Letos v srpnu mi zemřela maminka 82 let, po půl roční nemoci, také to hodně bolí, i když vím, že si svůj život tady na Zemi odžila, a měla právo a čas odejít. Také každý den mám nutkání jí zatelefonovat a stále čekám, že se probudím, že je to jenom sen.Ztráta rodičů bolí vždy, ať jsou mladí, či staří. Záleží jen na nás, jak se s tím popereme. Věřím na reinkarnaci, a to mi dodává sílu. Nic nekončí, jejich duše jsou teď v jiném světě a čekají na nás, opět budeme pospolu. Hodně sil přeje Liba

Napište svoji reakci

Zadejte jméno nebo přezdívku.
Mohou vás čtenáři příběhu kontaktovat?