Mě umřela maminka pře dvěma měsíci na rakovinu byl to neskutečný boj až do konce .Vidět člověka kterého milujete nadevše jak se trápí je hrozny.Pořád se mi vybavují ty poslední dny z nemocnice jak se to den o de dne zhoršovala pak přišla uleva že už netrpí a ted je to obrovská bolest!Byla pro mě nejdůležitějším člověk na světě a ted bez ní nemám pro koho být byla jsem s ní po dobu nemoci téměř každý den a když si uvědomím že už ji nikdy neuvidim tak mám v sobě hroznou paniku.Už se na mě nikdy neusmějě a neuvidím jak se na mě těší a nebude se mnou prožívat můj život .Nedokážu si to bez ní představit byly jsme na sebe hodně fixované.Mám pocit že už se nikdy nemůžu radovat ze života.Období vánoc milovala a tešila se na ně a bez ní to nejsou vánoce.Moc mi chybí a moc to bolí a ta bezmoc je nejhorší.
