Milá Jano,
přijmi mou upřímnou soustrast. To je hrozný, co se ti stalo. Nedivim se ti, že nechápeš... Takhle bez vysvětlení. Já si doteď nemůžu pořádně vybavit maminky hlas, a hlavně smích. Je to už skoro 4 měsíce. Nevím, snad časem. Podobu jsem si nemohla vybavit pár týdnů, ale už to dokážu. Nevím čím to je, asi tím, že si to člověk v podvědomí pořád odmítá připustit, že je konec. Asi. Nevím. To nám asi nikdo nevysvětlí. Mrzí mě, co se ti stalo. Drž se, hodně síly přeji.
