Ahoj všichni, pročítám příspěvky a přemýšlím o každé dceři co ztratila maminku, pro každou byla ta její maminka tou nejlepší a jedinou maminku co kdy měly, mě také umřela maminka, je to přesně půl roku, dnes by jí bylo 65let, moc mi chybí, ale věřte, že bolest je stále stejná, ale trochu již jiná, čas trochu ránu zhojí, zůstávají krásné vzpomínky. které jsme spolu prožily a víra, že se stejně všichni jednou sejdeme na onom světě, kde na nás maminky čekají.Ztrátou maminky si musí každý projít sám, nikdo, ale opravdu nikdo mu v této složité situaci nepomůže a věřte holky čeká to každou dceru, jenom je škoda, že někdo si tím musí projít tak brzo,že na to není vůbec připravený, musíte bojovat a věřit v setkání s vaší Mámou, máma je prostě jenom jedna a když odejde je to opravdu hrozná, slovy nepopsatelná ztráta, která trhá srdce na kusy,život je prostě krutý, dá ti velkou lásku a najednou ti ji bez varování vezme.Takový je prostě život, holky bojujte a myslete na vaše drahé maminky,jak jsou na vás pyšné.
